Obrazy z Ghany jsou jiz nekolik dni omezeny na par prostoru: nas byt, skola, trotro a cybercafe. Dokazat se z nich vymanit a najit dostatek casu a energie, aby se clovek prodral i do jinych mist, to se zatim malokdy dari. A uz vubec ne v nejake rozumne forme. Kdyz ven, tak pekne pohromade, skupinka blbych bilych obruni. Zacli jsme obcas s Gabi sabotovat a po navratu ze skoly prochazet mistni cesty a ulice, namisto zvatlani pri odpolednich meetinzich, pri nichz jen citime nesmyslnost promluv a posledni paprsky zapadajiciho slunce, posledni prilezitost k prochazce venku. Poulicni lampy zde totiz neslouzi k osvetleni (tedy, vcera uz vubec ne, protoze na cely vecer vypadla elektrina, takze meeting probihal pri pohrebnich svickach z naseho nuselskeho balkonu) a na cestach jsou nekdy az dvoumetrove vymoly a propady pudy, ze pad do nich se malokomu chce riskovat.
Skola. Nejvice ocekavany a vzyvany, prvni skolni den vetsinu z nas zaskocil. Eben nam stale opakoval, ze k ghanskym detem mame pristupovat jako k slovinskym, velsskym, nemeckym ci ceskym. Deti jsou vsude ve svete stejne. Na barve kuze samozrejme nezalezi, na cem vsak rozhodne ano, to jsou zavedene metody vyuky. A ty mistni se od nasich vyrazne lisi.
Ucitel ziskava a udrzuje autoritu nasilim. Do jakekoliv skoly prijdete, velke ci male, fialove nebo hnede, v kazde bude stat ucitel s rakoskou v ruce. K rane pak nejde daleko. Pri moji prvni hodine ve skole me doprovazeli dva koordinatori s rakoskami jako bodyguardi a byli presvedceni o sve dobrote vuci me a o nutne pritomnosti vystraznych znameni a bicich nastroju. Podle slov ucitele Maxwella, zdejsi deti nelze vychovavat bez nich. Disciplina a poslusnost se vyzaduji a s nimi souvisejici jednohlasnost ci jednotvarnost. Pri prichodu navstevy do tridy vsichni vstanou a jednohlasne zazneji Good morning. Po dotazu ohledne aktualniho zpusobu a kvality byti se vzdy ozvenou ozyva I am fine, thank you. How are you?. Uz v teto formalite je mistni komunikace obsahlejsi a priznacna se mi zda i kombinace individualniho I a sboroveho hlasu. Zasadni prvek zdejsiho zpusobu mluvy predstavuje absence neznalosti – vyraz nevim jakoby neexistoval. Snad jde o komplex drive kolonizovanych zemi a lidi. Tezko se pak aplikuji evropske metody vyuky.
Napriklad vcera vecer jsme se konecne sesli k priprave patecniho workshopu o talent development. Trochu jsem to pro zacatek podkopala konstatovanim, ze podle me neexistuje neco jako talent. Kupodivu to i nakonec bylo prijato a nazev i projekt jsme predelali (tedy, jeho predelani jsme presunuli na zitra). Mistni koordinator Michael se ujal slova – musime si nejdriv rozhodnout, kde kdo bude stat. Cozeeee? No jo, to je nejdulezitejsi. Jedna obruni uprostred mezi detma a dve na podiu pred nima budou prezentovat tema, on bude ten cerny vzadu. A kde budou stat deti. Cele dve hodiny jsme tedy resili zasadni otazky, coz v mistni praxi znamena formu prednasky (na dynamicky a interaktvini workshop zde muzeme opravdu rychle zapomenout a taky jsme to nakonec udelali). Obsah jakozto nepodstanou cast prednasky jsme opet odsunuli.
Cas postupuje. Uz jsme stravili mezi detmi vice jak dva tydny. Zpocatku nas desila ta prehnana ucta k autorite ucitele a to neustale kopirovani od ostatnich. Jako by nikdo nemel vlastni myslenky, nebo je neumel vyjadrit! I kdyz..mozna jen toho od nich chceme moc?! Jaky jsme byli my v patnacti? Ale pokroky jsou znat. Zpocatku jsem si nadavala, ze jsem neposlechla Ebenovy rady a nepripravila si predem nejakou hru. Proste jim ji neprdlozila, nenacvicila a nezahrala. To je nejbeznejsi zdejsi zpusob a ja se mu urputne branila a stala si za svym: finalni soutez me sere a chci, aby si deti uzili cely mesic (nejen den) a aby si stvorily hru samy. To, co se zdalo tak nesplnitelne, vsak prinasi nyni plody. Decka maji volnost, az reditelka a ucitele a nahodni ghansti kolemjdouci vali oci, jaky bordel a hluk toleruji na sve hodine (hmm, respektive, toleruji v dobre nalade a vysiluji z nej ve spatne)! Myslim, ze ze me nemaji moc velkou radost, ale aspon nic nekomentuji. Teda, zkrouhli mi hodiny, ale vyhodou je to, ze muzu ve stredu na navstevu k Ashleigh a zahybat se na hodine breakdancu 
. A decka prichazeji s napady a s vlastnimi verzemi hry. Za dva dny mame vetsinu dialogu a zaroven se zda, ze mnozi z nich si uvedomuji, ze tyto dialogy nemusi doslova opakovat! Juhuuu.
no takze partacko, vypada to, ze se karty obraci!!:) jen do toho, drzim palce moc, abys tu volnost ghanskych decek na tvych hodinach vydrzela a aby se prace s nima dobre darila! bo jak to ctu, mam z toho dojem, ze decka diky tobe zazivaji dost bajecnou revoluci:) to je potreba:)
jinak tvoje psani je paradni, konecne jsem se k tomu dostala, zhltla jsem to na jeden zatah a fakt cucim.. tesim se moc, az budes vypravet osobne. mej se hezky, at se dari!
Diiiiik. Po pravde, karty se tady obraci den co den. Ted zas mizerie. Ale mas pravdu, ty decka jsou asi nejpozitivnejsi a nejdulezitejsi aspekt celeho tohoto projektu, to co me tady drzi nad vodou. A vedle nich jeste par uzasnejch lidicek z Nemecka, Cech a Walesu
Jinak taky preju at se dari a uz brzo se uvidime!
Tak ona by ta rakoska obcas nebyla od veci ani tady u nas.
Toz good luck s tou vasi hrou.
Kdyz vidim ty parchanty tady…. skoda rany, ktera padne vedle
Noo, kdyz to bys musel videt! Me ta rakoska a cely system vyuky prijde nesmyslnej a myslim, ze se to da fakt delat jinak. Jde o dost autoritarskej system. Tezko posuzovat, neni to jen cerno-bily. Tady maji hlavni slovo ti starsi a ostatni musi poslouchat. U nas to v mnoha ohledech funguje jinak. Tak se snazim to delat jinak, at to vidi, at to zaziji. Ani nevim jestli to chapou, co se jim snazim ukazat a ze s tou svobodou (mluvit, hlucit…) maji i urcitou zodpovednost a respekt. Vlastne to nechapala ani ta dvanactileta holcina v Cechach co jsem ji ucila spanelsky. Ale pro me je to tady asi jeden z nejdulezitejsich duvodu, proc jsme tady (protoze jinak je urcite ejdnodusi a levnejsi, aby to delali mistni dobrovolnici). A vubec proc je dulezity byt v jinych zemich a mezi jinejma lidma.
Kazdopadne dik za podporu ke hre. Uvidime, jak to doadne. Decka maji v pondeli a v utery volno, ale dobrovolne rekli, ze chteji nacvicovat a prijit. Jsem zvedava….
Nojo, jenze ty jsi tam mesic, a co pak? To by to musel prevzit nekdo dalsi, kdy by v tom pokracoval, jinak se to samozrejme vrati do starych koleji. Ale s tim nic neudelas, takze asi zbytecny to resit.
Kazdy zacatek je tezky, ale nekdo to musi zacit doufat ze to pujde dale jako retezova reakce. Tak jeste hodne zdaru ve tvoji cinnosti a uz se tesim az nam to vse budes vypravet, tak se mej